Handicap není žádná překážka

Sportování by mělo být pro každého naprostou samozřejmostí, a je jedno, jakému pohybu se konkrétně věnujete, podstatné je, že se hýbete. Jestliže žijete aktivní život a do vašeho života najednou z ničeho nic vstoupí nějaký zdravotní handicap, sportování se v žádném případě vzdávat nemusíte, jediné, co vás čeká, je přizpůsobit ho svému aktuálnímu zdravotnímu stavu, případně postižení.
invalida u vody
Jsou lidé, kteří trpí nějakým postižením již od narození nebo od útlého dětství, jsou smířeni s tím, že mají určitá omezení, a tak jim svůj život přizpůsobili. To se týká sportu samotného. Určitě už jste četli články nebo viděli televizní dokumenty o sportovcích, kteří dokáží jezdit na kole, lyžovat, hrát hokej, věnovat se tanci, i když jim třeba chybí některá z končetin. Určitě to chce hodně trpělivosti, píle a síly překonat bolest. Ale stačí jen chtít a vytrvat.
Tak jako se nejlepší sportovci ze všech zemí utkávají pravidelně na mistrovstvích nebo olympiádách, tak i postižení mají svou verzi těchto soutěží. První takové soutěžení se uskutečnilo tři roky po druhé světové válce a počátkem šedesátých let minulého století vznikly první skupiny, které začala postižené sportovce organizovat. U nás v České republice k tomuto došlo hned rok po sametové revoluci. V současné době má svaz kolem dvou tisíc evidovaných sportovců a klubů, kteří se jim věnují je sedm desítek, což je určitě chvályhodné číslo.  
rodiny vozíčkářů
Co je cílem klubů a svazu
Snaha zařadit postiženého člověka do běžného života se vším všudy, tedy i s pohybovými aktivitami. To, že má někdo zdravotní problém, neznamená, že je vyřazen ze společnosti, má právo dělat to, co ho baví a v čem se cítí být dobrý. První kroky tak činí většina pacientů v době, kterou tráví po úrazu, v rehabilitačních zařízeních. Pro ty, kteří mají dobré výkony, je šance dostat se i na paralympiádu a ukázat tak celému světu, že když se chce, tak jde opravdu všechno.

Handicap není žádná překážka

5 (100%)1